Data, která budeme potřebovat i za padesát let
Co se stane, pokud přestaneme financovat výzkumná data? A dokáže Evropa propojit data napříč vědními obory tak, aby byla lépe připravena na budoucí krize? Nejen tyto otázky zazněly 22. září 2026 na ESFRI Stakeholder Forum v irském Corku. Výzkumná data patřila k hlavním tématům diskuse o odolnosti evropského výzkumu.
Stakeholder Forum propojuje výzkumné infrastruktury, členské státy, Evropskou komisi i další aktéry evropského výzkumu. Jak v úvodu připomněl předseda ESFRI José Luis Martínez Peña, každý z těchto aktérů vidí evropský výzkumný prostor z jiné perspektivy, a právě společný dialog je důležitý pro budoucí směřování evropského výzkumu. Motto irského předsednictví Ní neart go cur le chéile – „v jednotě je síla“ – dobře vystihlo podstatu setkání: hledat společná řešení napříč obory, institucemi i státy.
Data jako světové dědictví
Jedním z hlavních témat byla odolnost evropských výzkumných infrastruktur a strategický význam výzkumných dat. Shelley Stall z American Geophysical Union připomněla, že už přes třicet let její organizace prosazuje myšlenku, že data o Zemi, vesmíru a životním prostředí představují světové dědictví. Přímočaře upozornila, že některá data již nelze získat znovu.
Podobně Peter Thorne, profesor fyzické geografie, mluvil o tom, že právě dnešní data mohou být zásadní pro budoucí výzkum za padesát let. Současný systém správy dat je však podle něj roztříštěný a výrazně podfinancovaný. Budoucnost proto vidí ve federovaném přístupu, který umožní data dlouhodobě uchovávat, propojovat a sdílet napříč hranicemi.
Jak propojit data v praxi ukázala Jana Klánová z výzkumné infrastruktury EIRENE. Koncept One Health, kterému se věnuje, spočívá v možnosti kombinovat environmentální, zdravotní a socioekonomická data. Výzvou zůstávají rozdílné metadatové modely i samotná interoperabilita dat. Pokud se je podaří překonat, bude snazší porozumět mechanismům infekčních i chronických onemocnění a více se zaměřit na jejich prevenci.
Prostor pro EOSC
Právě zde se otevírá prostor pro EOSC. Ten může vytvořit prostředí, ve kterém lze data napříč zeměmi a vědními obory vyhledávat a využívat. V Corku ale opakovaně zaznívalo, že samotný přístup k datům nestačí. Pokud jednotlivé zdroje nebudou interoperabilní, nebude možné jejich skutečný potenciál využít.
Jak v debatě upozornil člen ESFRI Executive Boardu Jan Hrušák z Heyrovského ústavu AV ČR, problém přitom není pouze technický. „Vyžaduje to změnu myšlení. Měli bychom se přestat soustředit na to, v čem se lišíme, a začít přemýšlet o tom, co nás v evropském výzkumném ekosystému spojuje,“ řekl Jan Hrušák.
Diskuse pokračuje
Na Stakeholder Forum navázalo v Corku dvoudenní zasedání ESFRI Fóra. V centru pozornosti je dokončení ESFRI Roadmap 2026, která bude představena 2. prosince 2026 v Římě a zahrne šest nových projektů výzkumných infrastruktur. Na představení ESFRI Roadmap 2026 naváže v Římě mezinárodní konference ICRI 2026, jedno z hlavních světových setkání věnovaných výzkumným infrastrukturám. Podněty z Corku ale nezůstanou jen u diskuse. ESFRI ze Stakeholder Fora připraví oficiální závěry.


























